Najdi své pravé já! 1

3. listopadu 2013 v 16:36 | yumiNeko |  Najdi své pravé já
1. Kapitola
Doufám, že se vám bude líbit :)

Chlapec, který se líně povaluje v postely, na uších sluchátka, v ruce knížku a brouká si nesmyslné zvuky. (každý z nás to zná, když zpíváte něco, co neumíte a dohazujete si tam vlastní slova xD). Nic jiného nevnímá. Neuvědomuje si, že na něj kolikrát jeho nevlastní otec volal. Neslyší schody, které se třepou pod dupáním.
Až lomcování dveří ho vytrhne z toho omamného tranzu, který si až do teď užíval. Jeden pohled do otcovy tváře a věděl, že je zle. Tohle si pravděpodobně večer odpyká. Matka má dnes noční, a stejně by tomu nezabránila. Tohle chlapec prožívá skoro každý večer, jeho otčím příde k němu do pokoje a ostatní si dokážete domyslet. "Copak neslyšíš, že tě volám ty spratku? Kolikrát ti mám opakovat ať příjdeš dolů!" Chlapec vyskočí s postele rychlostí blesku a žene se ke dveřím. Jeho otec přivře dveře. Chytne ho za ruku a přitáhne k sobě.
Chlapcovo křehké tělíčko nápor takové síly nevydrží a zřítí se nazem. Jeho otec si poklekne a mlsně se oblízne. "Dneska mě očekávej" pošeptal mu do ucha a ne dvakrát jemně ho zkousl.Chlapci se hnaly slzy do očí. Poté se chlapec zvedl a prošel dveřmi. Opět se po domě rozléhalo škřípění schodů. Chlapec vcházel do kuchyně a přitom do něčeho vrazil. Jeden pohled nahoru a šli na něj mrákoty.

"Páni Yuki, jsi nějaký menší od posledně, nebo se mi to zdá?" Zeptal se větší chlapec do kterého menší vrazil. "Ano Ravene, opravdu se ti to jen zdá!" vykřikl a pokračoval v cestě. Tenhle větší chlapec se jmenoval Raven a byl to jeho bratr. Moc ho nemusel, ale mělo jednu výhodu, že byl tady. "Mají společný pokoj, proto si otec nic nezkusí." Jak se zdá, Yuki se přepočítal.

Pomalu, ale jistě nastal večer. Yukki opět ležel na posteli a smiřoval se s tím, že Raven nechce zeslabit televizi. "No tak, nemůžeš aspoň malinko?" zeptal se otráveně. Raven se na něho podíval a zkřivil tvář do úšklebku. "Ale já bych pak nic neslyšel." Odpověděl. Chlapec se tedy zvedl a chodbou pokračoval do koupelny. Snažil se potichu a doufal, že otec už spí. Nakonec vešel do koupelny. Sundal ze sebe oblečení a byl na půli cesty do sprchy. Když se ozvalo: "Vždyť jsem ti říkal, abys mě očekával. Je mi celkem jedno, kde to bude." Ten výsměšný ton nešel přehlédnout.
Yukki chtěl něco namítat, ale byl surově přitlačen na stěnu. Otec mu zkousl ucho a dále pokračoval na záda, kde se po chvíli začaly tvořit menší modřinky. Šlo to bez nějaké prodlevy. Stáhnul si kalhoty a bez jakékoliv přípravy do něj vniknul. Yukkimu začaly nekontrolovaně padat slzy. Přirážel hned od začátku rychle a tvrdě. V jednu chvíli začal Yukki křičet, ale on mu narval prsty skoro, až do krku. Yukki se málem pozvracel. Ozvalo se zaklepání. "Yukki seš tam už dlouho, jsi v pořádku?" zeptal se Raven. "Řekni mu, že ti nic není a aby šel pryč, že za chvíli přijdeš." vytáhl mu prsty z pusy. Chlapec zopakoval to, co slyšel. "No tak dobře" řekl Raven a poté už byly slyšet jen jeho kroky. Netrvalo pak dlouho, než se jeho otec udělal. Při jeho orgasmu se zakousl Yukkimu do zad.
Yukki spadl na zem, když on odcházel. Zase se cítil odporně, zhnusen sám sebou, chtělo se mu zvracet, nejradši by ze sebe sedřel kůži. Pomalými pajdavými kroky došel, až ke sprchovému koutu, který byl sice blízko, ale pro něj ne. Když na sebe konečně pustil vodu, pocítil částečnou úlevu, ale jeho předešlé pocity ještě neodpadly. Drhnul se tak mermomocně, až měl kůži červenou. Všechno si důkladně odrhl, bolelo to jako čert, no lepší než ta bolest uvnitř jeho. Když se vysprchoval, oblékl si černé triko s nápisem Život je jen lež a šel zpět do pokoje.
Zastavil se, aby si protřel uplakané oči. Vstoupil do pokoje. Co nejrychleji prošel kolem spícího Ravena a zalehl do postele. Aspoň si teda myslel, že Raven spí. Když se natáhl po ovladači, Ravenova ruka ho zachytila. "A teď mi řekni Yukki, co jsi tam dělal?!" tahle otázka nikdy neměla být vyřčena. Yukki nevěděl, co říci. Nic ho nenapadalo, naprosto zoufale odpověděl: "No víš, je mi nějak špatně, ale to je tak asi všechno co ti k tomu řeknu" prakticky nelhal špatně mu bylo, ne z jídla nebo něčeho jiného, ale ze sebe. "Hm aha" uslyšel tichou odpověď a byl rád, že to Raven nijak moc nerozebíral. Raven jeho ruku pustil. Yukki si tedy mohl vzít ovladač a televizi vypnout. Otočil se na bok a se slzami v očích opět usínal neklidným spánkem.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sumiya Sumiya | 3. listopadu 2013 v 21:17 | Reagovat

Zajímavý nápad. :) Mě se to líbí, akorát by to chtělo možná trochu zapracovat na tom, jak to podáš. :) Přijde mi to pak takový, moc sesekaný, třeba víc rozepsat věty a tak. Ale líbí se mi to. ^^

2 Sumiya Sumiya | 3. listopadu 2013 v 21:18 | Reagovat

[1]: A ještě bych dodala... že si to nechává líbit >< Snad se z toho brzo vyseká, nebo mu někdo pomůže, třeba Raven *-* takový twincest..mmm >) :D

3 yumiNeko yumiNeko | 4. listopadu 2013 v 12:17 | Reagovat

[2]:Neboj tohle je v plánu :D :3

4 Ady-chan Ady-chan | Web | 4. listopadu 2013 v 18:03 | Reagovat

Páni :D Na první kapitolku je to dobrý :D Docela se těším na pokráčko ;)
Jinak souhlasím se Sumiyou ,chtělo by to ten děj trochu více popsat ,ale to je jen připomínka ,takže jen směle do toho ,druhou kapitolu si určitě přečtu ;)
P.S.S tím twincestem to je dobrej nápad  :DD

5 Sar Sar | 5. listopadu 2013 v 17:03 | Reagovat

Na první kapitolu vážně dobré a musím říct, že se dost těším na vývin děje :-) Chválím zpracování, ale jinak bych takové otce hovada kastrovala -_-

6 yumiNekoShinge yumiNekoShinge | 7. listopadu 2013 v 18:29 | Reagovat

Arigato ^^

7 yemma yemma | E-mail | Web | 14. listopadu 2013 v 12:06 | Reagovat

Těšim se na dalí díl :D

8 Anne-chan Anne-chan | Web | 8. března 2014 v 4:13 | Reagovat

Jéééé *o* moc se těším na další! a souhlasím se Sar.. taky bych toho otce vykastrovala :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama